O albu s Petrem Zikou
Koncem září 2009 spatřilo svět nové CD Tvé území. O něm a také o změnách ve skupině Jiný Rytmus si s Petrem Zikou povídala Gina ze serveru WORSHIP.cz
Proč jsme na dávno avizované album museli tak dlouho čekat?
Už před nahráváním jsme si řekli,že na něm budeme pracovat v klidu, že nikam nespěcháme. Všech 12 písní jsme musely zaranžovat, vzalo nám to nějaký čas, protože se některé aranže upravovaly ještě během nahrávání, kdy už vlastně byly natočené bicí s basou. Další věcí bylo, že Mykl (Michal Bauer) přišel do kapely jen chvíli před nahráváním a musel se učit taky spoustu starších písní, abychom mohli koncertovat, Do toho si musel vymýšlet kytarové aranže na CD a protože samozřejmě chtěl, aby to bylo dobré, tak mu to šlo pomaleji. Vlastně jsme dost čekali na něj, ale zase musím říct, že se to vyplatilo. Po předchozích zkušenostech, které jsme měli s nahráváním ve studiu, jsme se s klukama taky bavili, jak to dělat jinak, jak ušetřit peníze, jak stáhnout náklady na CD, abychom mohli nabídnout protipirátskou cenu atd...Proto jsme se rozhodli pro nahrávání jiným stylem. Nebyli jsme všichni naráz v jednom studiu, což posouvalo další časové termíny podle toho, kde se nahrávalo a kde měli volno. Hodně jsme se zdrželi konečnou prací na CD-mixem a masteringem. Tady mě určitě pochopí muzikanti. Měli jsme tolik stop, že všechny namixovat - byl opravdu výkon. Vytvořit dobrý zvuk je opravdu kus práce a malý zázrak. Jelikož se nahrávalo na více místech, musel to David předchystat doma. Davidovi se narodilo dítě do té vší práce a vlastně Otovi nějaký čas před tím také (už druhé, což ovlivnilo rychlost naší práce. Pro nás jsou jasně dané priority: Na prvním místě Bůh, na druhém rodina, na třetím práce.
Co se událo za změny ve vaší kapele v průběhu dvou let?
Jak už jsem zmínil, místo kytaristy Mirka přišel Mykl. To je pro kapelu dost velká změna. Na nějaký čas nás to zastavilo a museli jsme si vzít pauzu, abychom se sehráli a naučili Mykla všechny ty písně. Vlastně tím začal takový menší proces změn. Teď řešíme podobnou situaci. Ota z kapely odešel po dokončení tohoto CD a to ze stejných důvodů jako Mirek (Mirek s Otou vedou firmu, kterou vlastní a ve které zaměstnávají lidi, což je velmi zodpovědná práce. Mirek má tři malé děti a Ota dvě, takže už nemohli dát do kapely ten čas, který je třeba). Stejně je obdivuji a jsem jim vděčný za to všechno, co pro Boha a naši službu obětovali. Teď jsme oslovili Filipa Šedivého (bubeníka) z Prahy a uvidíme co dál. To jsou takové nejpodstatnější změny. Tady bychom chtěli poděkovat všem těm, kteří se za nás modlí. Moc si toho vážíme a oceňujeme to.
Album se jmenuje Tvé území.Co si pod tímto názvem můžeme představit?
Pod tím se dá samozřejmě představit cokoliv, ale vlastně v celém albu zní tato touha a modlitba: „Chci být s tebou Ježíši, vem mě na své území“...Bible říká, že jsme v tomto světě jako vystěhovalci, že to není náš domov, že jsme vlastně na cizím, nepřátelském území, kde člověk musí být ve střehu, musí mít stále odjištěnou zbraň, stále musí bdít, přemýšlet. Na Božím území můžeme nechat všechno utichnout, odložit ty zbraně, vejít do Jeho odpočinutí, kde Ho můžeme vnímat zřetelněji, kde můžeme vstoupit do té hlubší řeky uctívání, když si připomínáme to, kým On je. Vnímám, jak moc to potřebuji znovu a znovu. Snažil jsem se tentokrát zapracovat víc i na textech, chtěl jsem tam vložit více teologie, aby to bylo víc Jeho území, protože Jeho láska a pravda osvobozuje a nese nás na to Jeho území. Tolik to potřebujeme, prostě se nechat Jím jen nést.
O novém kytaristovi Myklovi jsme už mluvili - projevila se jeho osobitost nějakým způsobem na nahrávce?
Určitě! Mykl je stejně jako Mirek dost osobitý a dobrý kytarista. Má zcela jiný styl hry, jiný zvuk, dokáže být taky dost přímočarý, což dodalo některým pasážím potřebnou hutnost a sílu. Dokáže taky některé pasáže vynechat, prostě nehrát a dát vyniknout jiným nástrojům, čehož si velmi vážím. Toto vyžaduje určitou vyzrálost, disciplínu a cit na píseň jako celek. Musím říct, že mě opravdu překvapil a že se mi líbí, jak jeho kytara na CD zní. I přesto, jak je Mykl jiný, pořád je to Jiný rytmus.
Najdeme na albu nějaké hosty?
Opět se mnou zpívá některé písně Zdena Maarová, která je vlastně stálým hostem JR nebo členem na půl úvazku. Dál je tam sbor, ve kterém uslyšíte pěkně zpívat Zdenu, Pavlu Maršálkovou, Magdu Eliášovou, Ginu, Jirku Eliáše a Dana Meszárose. V písni "Největší a Nejvyšší" hrál na bubínek Lubomír Chlumský jr. a efekty na el. kytaru Libor Daniel, což jsou naši skvělí kamarádi ze Znojma.

